Převzato z webu zlatalyze.cz - autor Jan Hlaváček
Kolik lyžařů už proklelo svá prkýnka v okamžiku, kdy místo radosti z projížďky zasněženou krajinou dřeli i z kopce, anebo seškrabovali boule sněhu ze skluznice. Na vině byla máza, nebo-li mazání. Přesněji, neznalost správného namazání lyží. I když - kdo může říct, že umí namazat lyže na každý sníh? Nikdo! Občas se spletou i profesionální trenéři a mazači lyží, kteří se stali (pod označením "servismen") nedílnou součástí realizačních týmů těch nejlepších světových závodníků. Jsou to oni, kteří v ranním šeru, dlouho před závody, brouzdají s teploměry a všelijakými udělátky okolo běžeckých tratí a snaží se určit tu nejvhodnější mázu pro nadcházející závod.
Když se jim odhad pro mázu povede a závodník uspěje, málo kdo oslavuje servismeny. Když se ale servismen splete, pak obvykle nastává peklo, které pro veřejnost nezřídka skončí lakonickou poznámkou borce, jenž prohrál boj s časem: "Nejely mi lyže!" Je bez diskuse, že v dnes, když po 15 kilometrech dělí závodníky v cíly ne vteřiny, ale jejich zlomky, je máza velmi důležitou součástí celkového výsledku. Stejně jako výběr lyží, forma závodníka, taktika rozložení sil, nebo správně načasované občerstvení.